Přihl. jméno:
Heslo:
Trvale

Školní řád

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

Čl. 1

(1) Školní řád upravuje:
a) podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,
b) provoz a vnitřní režim školy,
c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
d) podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků.

(2) Školní řád obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a pravidla pro výchovná opatření.

(3) Školní řád bude zveřejněn na přístupném místě v kmenových učebnách tříd a způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách školy. Prokazatelným způsobem s ním budou seznámeni žáci školy a o jeho obsahu budou informováni zákonní zástupci nezletilých žáků.

Čl. 2
Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků

(1) Po celou dobu vzdělávání mají žáci právo:
a) na maximální vzdělání ve všech předmětech, na co nejlepší podmínky pro přípravu na další studium nebo povolání,
b) na průběžné informace o výsledcích svého vzdělávání,
c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy,
e) svobodně vyjadřovat své názory, připomínky a návrhy ke všem rozhodnutím a záležitostem týkajícím se jejich vzdělávání a provozu školy,
f) na podání stížnosti třídnímu učiteli nebo ředitelství školy v případě, že se domnívají, že ze strany pedagogických pracovníků byl porušen školní řád,
g) na informace a poradenskou pomoc školy (tj. třídního učitele, výchovného poradce, metodika prevence sociálně patologických jevů) v případě drogové závislosti nebo závažných studijních, výchovných, rodinných a jiných problémů,
h) na ochranu před šikanou, snižováním osobní důstojnosti, neoprávněným zasahováním do soukromí.

(2) Žáci mají dále právo:
a) bezplatně využívat služeb knihovny školy za podmínek, jež stanoví výpůjční řád, využívat studovny v době mimo výuku,
b) využívat výpočetní techniku a internet ve škole za podmínek, jež stanoví řád počítačových učeben, i v době mimo výuku,
c) využívat sportovních hřišť i v době mimo výuku stanovené ředitelstvím školy,
d) využívat služeb školní jídelny a školního bufetu v určené době mimo výuku,
e) využívat služby COPY – centra v době mimo výuku,
f) využívat kopírovacích strojů umístěných na chodbách v 1. a 3. nadzemním podlaží školy v době mimo výuku.

(3) Právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání a právo volit a být voleni do školské rady mají zákonní zástupci nezletilých žáků.

(4) O průběhu a výsledcích vzdělávání a chování žáka je zákonný zástupce žáka informován:
a) průběžně prostřednictvím studijního průkazu,
b) třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách konaných dvakrát ročně, zpravidla na konci 1. a 3. čtvrtletí školního roku,
c) třídním učitelem nebo učiteli příslušného předmětu, jestliže o to zástupci žáka požádají,
d) třídním učitelem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem. Prokazatelným způsobem jsou třídním učitelem také informováni rodiče žáků se špatným prospěchem, kteří se neúčastnili třídní schůzky.

(5) Právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání v případě zletilých žáků mají také jejich zákonní zástupci.

Čl. 3
Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků

1) Po celou dobu vzdělávání jsou žáci povinni:
a) seznámit se se školním řádem,
b) dodržovat školní řád a vnitřní předpisy školy, s nimiž byli seznámeni,
c) i v době mimo výuku dodržovat právní předpisy platné v ČR, svým chováním reprezentovat na veřejnosti nejen sebe, ale i školu,
d) neohrožovat zdraví a bezpečnost vlastní ani spolužáků, pravidelně absolvovat školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při výuce teoretické i praktické, při sportovních a kulturních akcích školy, odborných exkurzích i v době mimo výuku,
e) neprodleně nahlásit úrazy či akutní zdravotní stavy žáků vyučujícímu nebo třídnímu učiteli, kteří zajistí jeho ošetření, a na ředitelství školy, kde je sepsán záznam o úrazu,
f) dodržovat protipožární opatření.

(2) Vzdělávání. Žáci jsou povinni:
a) řádně se vzdělávat, svědomitě plnit všechny studijní povinnosti a úkoly uložené při výuce. Pokud není žák ze závažných důvodů připraven na výuku, omluví se vyučujícímu na počátku vyučovací hodiny,
b) plnit pokyny pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy,
c) nosit do výuky učebnice, sešity, učební pomůcky, psací a kreslicí potřeby určené vyučujícími jednotlivých předmětů. Žáci tříd oboru geodezie a 2. a 3. ročníku oboru stavebnictví si do cvičení z geodezie zakoupí podle pokynů vyučujících jako učební pomůcku měřická pásma, jejichž veškeré opravy si hradí sami,
d) chránit majetek školy před poškozením a ztrátou, řádně zacházet se školním majetkem a pomůckami, šetřit elektrickou energií a vodou. V případě úmyslného poškození majetku školy nebo poškození z nedbalosti jsou žáci povinni škodu odstranit nebo uhradit.

(3) Chování. Žáci jsou povinni:
a) chovat se slušně ke spolužákům, upozornit na projevy diskriminace nebo násilí mezi spolužáky ředitelství, případně pedagogické pracovníky školy,
b) dodržovat zásady slušného chování, v areálu školy zdravit dospělé osoby, ve třídě zdravit při vstupu nebo odchodu vyučujícího povstáním v lavicích,
c) ve styku s pracovníky školy používat oslovení pane nebo paní (např. „pane profesore“, ,,paní profesorko“, „pane školníku“ apod.),
d) přicházet do školy čistě a vhodně upraven, bez výstředností v oblékání.

(4) Provozní řády
Žáci jsou povinni:
a) dodržovat provozní řád centrálních šaten vydaný ředitelem školy,
b) sledovat vyhlášky ředitelství školy o přezouvání a dodržovat jejich ustanovení, při příchodu do budovy školy se neprodleně přezouvat (žáci 1. – 3. ročníku v centrálních šatnách, žáci 4. ročníku v kmenových učebnách). Sportovní obuv nemůže být používána jako přezůvky,
c) přesně dodržovat vyučovací dobu, při zazvonění na vyučovací hodinu být na svém místě v učebně připraven k výuce,
d) do učeben výpočetní techniky, tělocvičny, haly, posilovny, rýsoven a ostatních odborných učeben vstupovat v domácí obuvi po příchodu vyučujícího,
e) v odborných učebnách, laboratořích a tělocvičnách dodržovat zvláštní řády, s nimiž jsou žáci seznámeni v počátečních hodinách školního roku.

(5) Opouštění školy
Žáci jsou povinni:
a) upozornit ředitelství školy na nepřítomnost vyučujícího ve vyučovací hodině po pěti minutách od zazvonění (starosta třídy nebo týdenní žákovská služba),
b) neopouštět třídu během vyučovací hodiny bez svolení vyučujícího (třídního učitele či jeho zástupce),
c) neopouštět areál školy ani v době přestávek (i prodloužených), ani o volných hodinách,
d) vyklidit po skončení výuky veškeré věci z lavic, uklidit horní desku lavice a položit židli na lavici, odnést prázdné plastové lahve do kontejnerů v suterénu budovy, zavřít všechna okna v místnosti a zhasnout veškerá svítidla,
e) registrovat denně elektronicky každý svůj příchod a odchod ze školní budovy. Každý odchod před ukončením rozvrhem stanovené vyučovací doby musí být odsouhlasen a zapsán třídním učitelem nebo jeho zástupcem.

(6) Dokumentace školy
Žáci jsou povinni:
a) oznámit na začátku školního roku třídnímu učiteli údaje potřebné pro dokumentaci a matriku školy (rodné číslo, státní občanství, adresu trvalého i přechodného bydliště svou i svých zákonných zástupců) a další údaje potřebné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka (kontaktní telefonní čísla, včetně mobilních telefonních čísel, svá i svých zákonných zástupců),
b) neprodleně oznámit každou změnu v těchto údajích v průběhu školního roku,
c) nosit u sebe stále studijní průkaz, zapisovat do něho výsledky hodnocení prospěchu, informace pro rodiče, omluvy nepřítomnosti ve výuce,
d) neprodleně nahlásit ztrátu studijního průkazu třídnímu učiteli a nechat si na ředitelství školy vystavit duplikát (poplatek za nový studijní průkaz je 20,- Kč).

(7) Ztráty věcí
Žáci jsou povinni:
a) chránit své osobní věci před ztrátou a poškozením, k odložení osobních věcí (svrchního oděvu a obuvi) používat přidělenou šatní skříňku a řádně ji uzamykat;
b) cennější osobní věci (peníze, mobilní telefony apod.) mít stále u sebe, neponechávat je uloženy v lavicích, v šatních skříňkách, v neuzamčených třídách a šatnách. Ztráty těchto věcí z neuzamčených šaten a tříd nebudou ředitelstvím školy řešeny. Žáci nemají v těchto případech nárok na náhradu škody;
c) uložit cennější osobní věci před hodinou tělesné výchovy do zvláštní úschovy u vyučujícího tělesné výchovy;
d) neprodleně oznámit třídnímu učiteli, případně vyučujícímu v hodině, a na ředitelství školy veškeré ztráty osobních věcí. V případě, že ztráta převyšuje částku 2000,- Kč, přivolá ředitel školy Policii ČR. Hospodářka školy sepíše s poškozeným zápis o vzniklé škodě;
e) odevzdat na ředitelství školy cennější věci nalezené v budově školy.

(8) Zletilí žáci jsou dále povinni:
a) informovat třídního učitele o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích, infekčním onemocnění nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem v čl. 5.

(9) Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
c) informovat třídního učitele o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích, infekčním onemocnění žáka nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem v čl. 5.

Čl. 4
Zákazy

(1) Po celou dobu vzdělávání je žákům zakázáno:
a) kouřit v prostorách školy během doby vymezené rozvrhem pro výuku i o přestávkách, včetně volných hodin; kouřit na jakýchkoliv akcích organizovaných školou po celou dobu jejich trvání (při praktické výuce, exkurzích, kurzech apod.); kouřit mimo budovu školy o přestávkách, včetně volných hodin, i v době bezprostředně před vyučováním nebo po vyučování, na ulici Kudelově a v parku na Náměstí 28. října.
b) požívat v prostorách školy i mimo školu při činnostech organizovaných školou alkoholické nápoje;
c) nosit, rozšiřovat a užívat v prostorách školy i mimo školu při činnostech organizovaných školou jakékoliv drogy a jiné návykové látky;
d) ničit omítku, malbu, nábytek a jiné zařízení školy popisem, kresbami (sprejem, fixem, perem apod.), škrábáním, vylepováním nápisů a nálepek;
e) nosit do školy bez závažného důvodu větší peněžní částky a cennosti, věci nebezpečné pro zdraví a bezpečnost osob;
f) vyrušovat při vyučování, používat nedovolených pomůcek, napovídat při ústním zkoušení, podvádět při písemných a grafických pracích;
g) ve vyučovacích hodinách používat nebo mít zapnuté mobilní telefony, pokud nejsou se souhlasem vyučujícího používány k výuce;
h) používat bez povolení třídního učitele ve vyučovacích hodinách i v době mimo výuku vlastní elektrické spotřebiče;
i) vynášet z jídelny nádobí a příbory,
j) zdržovat se v budově školy v době před 6.00 hod. a po 17.00 hod., pokud není vedením školy ze závažných důvodů udělena výjimka.

Čl. 5
Docházka do školy

(1) Po celou dobu vzdělávání jsou žáci povinni:
a) docházet do školy a učeben pravidelně a včas tak, aby při zazvonění byli na svém místě v učebně připraveni na vyučovací hodinu;
b) pravidelně se účastnit i výuky nepovinných předmětů, do nichž se ve školním roce přihlásili;
c) účastnit se akcí pořádaných školou (exkurze, školní výlety, sportovní kurzy atd.). Důvodem neúčasti je pouze nemoc nebo závažné, například rodinné, problémy (neúčast z důvodů finančních při lyžařském kurzu bude individuálně projednávána třídním učitelem na ředitelství školy).

(2) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z předem známých důvodů, předloží zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka třídnímu učiteli písemnou žádost o uvolnění.
a) Uvolnění z výuky v rozsahu do 3 dnů je v pravomoci třídního učitele, při rozsahu delším pak v pravomoci ředitele školy.
b) Žádá-li zletilý žák (zákonný zástupce nezletilého žáka) o uvolnění na dobu delší než 1 týden v období jednoho měsíce před uzavřením klasifikace za 1. a 2. pololetí, musí tak učinit alespoň s dvoutýdenním předstihem. Třídní učitel před tím, než ředitel školy posoudí žádost o uvolnění, zjistí písemnou formou, zda všichni vyučující mají dostatek podkladů pro uzavření klasifikace žáka.

(3) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídatelných důvodů, oznámí zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nejpozději do tří dnů třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti a po opětovném příchodu do školy neprodleně předloží písemnou omluvenku ve svém studijním průkazu.
a) Nezletilí žáci mohou být omluveni zákonným zástupcem, v případě žáka ubytovaného v domově mládeže příslušným vychovatelem, zápisem do studijního průkazu, pokud nepřítomnost ve vyučování není delší než 1 týden.
b) Při krátkodobém vyšetření u lékaře (např. odběru krve, rehabilitaci, ošetření u zubního lékaře) je žákům bydlícím v Brně omlouvána pouze doba nezbytně nutná k ošetření, nikoliv celodenní nepřítomnost ve vyučování.
c) Dlouhodobé onemocnění žáků musí být doloženo potvrzením lékaře jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nebo zletilým žákem (podle čl. II, odst. 2 Metodického pokynu MŠMT ČR čj. 10 191/2002 – 14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování).
d) V případě pochybnosti o důvodech absence u žáků s velmi často opakovanou krátkodobou nepřítomností ve výuce nebo u žáků, jejichž absence je opakovaně větší než 100 hodin za pololetí, může třídní učitel, pokud to považuje za nezbytné, požadovat doložení nepřítomnosti žáka lékařským potvrzením i u krátkodobých onemocnění.
e) Krátkodobá nepřítomnost zletilých žáků ve vyučování, která není delší než 1 týden, může být omluvena rodiči. Zletilí žáci si nemohou sami omlouvat svou nepřítomnost ve vyučování bez potvrzení lékaře, případně jiného úředního dokladu.

(4) Při předčasném odchodu z vyučování se žák uvolňuje předem u vyučujícího daného předmětu a u třídního učitele (jeho zástupce).

Čl. 6
Odborné exkurze, sportovní kurzy a další akce školy

(1) Odborné exkurze jednotlivých tříd 1. – 3. ročníku se uskuteční zpravidla na konci června v termínu stanoveném ředitelem školy v organizační směrnici pro průběh školního roku. Odborné exkurze tříd 4. ročníku se uskuteční zpravidla první týden v měsíci září. Délka odborné exkurze je:
a) v 1. a 2. ročníku jednodenní,
b) ve 3. ročníku dvoudenní,
c) ve 4. ročníku třídenní,
d) délka odborné exkurze může být prodloužena o dny pracovního klidu.

(2) Lyžařský kurz pro 1. ročníky se uskuteční na počátku 2. pololetí za podmínky, že se ho podle Směrnice ředitele školy pro lyžařské a sportovní kurzy účastní alespoň 90% žáků třídy.

(3) Sportovně turistický kurz pro žáky se uskuteční na konci 2. pololetí 2. ročníku, (nejdříve však od 23. června), nebo na začátku 1. pololetí 3. ročníku (první týden v měsíci září) za podmínek stanovených Směrnicí ředitele školy pro lyžařské a sportovní kurzy.

(4) Žáci, kteří se odborných exkurzí, lyžařského kurzu nebo sportovně turistického kurzu nezúčastní, budou navštěvovat vyučování a jiné akce školy podle náhradního rozvrhu.

Čl. 7
Třídní služba

(1) Třídní učitel každý týden stanoví dva žáky jako třídní službu. Služba zajišťuje:
a) umytí tabule a připravenost třídy na vyučování (křídy, pořádek ve třídě, pomůcky podle pokynů vyučujících);
b) přenášení třídní knihy v průběhu vyučování, třídní knihu nevyzvednutou učitelem ze sborovny třídní služba nepřináší. Přístup žáků do sborovny bez vyučujících je zakázán;
c) hlášení nepřítomnosti žáků na začátku každé vyučovací hodiny;
d) hlášení nepřítomnosti vyučujícího 5 minut po začátku vyučovací hodiny na ředitelství školy;
e) seznámení třídy s aktuálními změnami rozvrhu;
f) větrání třídy do chodby v době přestávek. Okna smějí žáci otevírat pouze na pokyn vyučujících;
g) kontrolu čistoty a pořádku ve třídě, včetně kontroly zvednutí židlí na lavice, zhasnutí světel a uzavření oken ve třídě po skončení vyučování.

ČÁST DRUHÁ
PRŮBĚH STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Čl. 1
Organizace vzdělávání

(1) Na Střední průmyslové škole stavební, Brno, Kudelova 8 se střední vzdělávání uskutečňuje v denní a v dálkové formě.

(2) Uchazeč se stává žákem školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.

(3) Vyučování začíná nejdříve v 7:15 hod., končí nejpozději v 16:25 hod. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.

(4) Ředitel školy může povolit na základě písemné žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka pozdní příchody do vyučovací hodiny začínající v 7:15 hod. v případě, že všechny dopravní spoje přijíždějící do Brna před 7:00 hod. odjíždí podle jízdního řádu z místa bydliště žáka před šestou hodinou ranní a pozdní příchod nepřesáhne 15 minut. Důvodem k povolení pozdního příchodu není často se opakující nepravidelné zpoždění dopravního prostředku.

(5) Délka vyučovací hodiny je 45 minut, polední přestávky 30 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny je zařazena přestávka, zpravidla desetiminutová. Při cvičeních a odborné praxi na pracovištích fyzických nebo právnických osob mají žáci přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce.

(6) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném učebními dokumenty ve škole, v místě určeném školou nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.

(7) Odbornou praxi ve škole vyučuje učitel odborných předmětů nebo učitel praktického vyučování. Na pracovištích fyzických nebo právnických osob může být výuka prováděna i za vedení a dozoru instruktorů.

(8) Vyučování v dálkové formě vzdělávání probíhá formou konzultačních dnů vždy jeden den v týdnu. Vzdělávacím programem stanovené počty konzultačních hodin jsou rovnoměrně rozloženy do obou pololetí školního roku.

(9) Na konci každého klasifikačního období, v lednu a v červnu, se konají v dálkové formě vzdělávání zkoušky ze všech předmětů stanovených vzdělávacím programem.

Čl. 2
Průběh vzdělávání

(1) V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje na základě písemné žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka:
a) změna oboru vzdělání,
b) přestup z jiné školy,
c) přerušení vzdělávání,
d) opakování ročníku,
e) uznání předchozího vzdělání,
f) individuální studium.
Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.

(2) O žádostech uvedených v odst.1, písm. a) – f) rozhoduje podle § 165, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) ředitel školy. Proti rozhodnutím ředitele školy se lze odvolat k odboru školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u ředitele školy.

(3) Ředitel školy může ze závažných důvodů uvolnit žáka z vyučování některého předmětu.

(4) Žák může v průběhu vzdělávání na základě písemného sdělení zanechat studia.

Čl. 3
Změna oboru vzdělávání
(§ 66, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

Čl. 4
Přestup z jiné a do jiné školy
(§ 66, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu.

(2) O přestupu na jinou střední školu informují zákonní zástupci nezletilého žáka, případně zletilý žák, ředitelství školy formou písemného sdělení, v němž uvedou den, kdy žák přestupuje na jinou školu.

Čl. 5
Přerušení vzdělávání
(§ 66, odst. 5 a 6 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) Ředitel školy může ze závažných důvodů žákovi přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání není žák žákem školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém vzdělávání přerušil. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.

(2) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství, jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

Čl. 6
Opakování ročníku
(§ 66, odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) Ředitel školy může žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

(2) Ředitel školy svým rozhodnutím na základě doporučení pedagogické rady povolí opakování ročníku:
a) žákovi, který požádal o opakování ročníku ze závažných objektivních příčin,
b) žákovi, který na konci 2. pololetí konal opravnou zkoušku nejvýše ze dvou povinných vyučovacích předmětů a neuspěl,
c) žákovi, který byl na konci 2. pololetí klasifikován ze všech předmětů, nejvýše ze tří povinných vyučovacích předmětů byl hodnocen stupněm nedostatečným a z chování nebyl hodnocen stupněm neuspokojivým. Pokud není z některých předmětů klasifikován, musí ještě před posuzováním žádosti o opakování ročníku z těchto předmětů do konce školního roku (tj. do 31. 8.) úspěšně vykonat zkoušky v náhradním termínu.

(3) Doporučení opakování ročníku odsouhlasí pedagogická rada hlasováním. Hlasují učitelé, kteří vyučují žáka v příslušném klasifikačním období. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas třídního učitele.

(4) Opakovat ročník pro neprospěch lze pouze jednou.

Čl. 7
Uznání dosaženého vzdělání
(§ 70 zákona č. 561/2004 Sb., § 7 a 8 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

(1) Ředitel školy může uznat ucelené dosažené vzdělání žáka, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

(2) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v ČR nebo v zahraničí. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání.

(3) Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v ČR nebo v zahraničí, či jiné vzdělání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.

(4) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

(5) Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

Čl. 8
Individuální vzdělávací plán
(§ 18 zákona č. 561/2004 Sb., § 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

(1) Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho vlastní žádost, pokud je zletilý, nebo na žádost jeho zákonného zástupce, pokud je nezletilý, vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu může ředitel školy povolit i z jiných závažných důvodů, např. při zařazení žáka do programu vrcholového sportu.

(2) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného vzdělávacím programem.

(3) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka je součástí osobní dokumentace žáka.

Čl. 9
Uvolnění z vyučování některého předmětu
(§ 67, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na jeho vlastní žádost, pokud je zletilý, nebo na žádost jeho zákonného zástupce, pokud je nezletilý, zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení praktického nebo odborného lékaře. V písemné žádosti musí být jednoznačně vymezeny činnosti, od nichž má být žák osvobozen. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

(2) Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.

Čl. 10
Zanechání studia
(§ 68 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) Žák může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.

(2) Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů, v případě dálkové formy vzdělávání 5 konzultačních dnů, a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti. Zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělání zanechal posledním dnem této lhůty. Tímto dnem přestává být žákem školy.

(3) Žák, který nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy:
a) posledním dnem příslušného školního roku,
b) po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku, nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu,
c) dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.

ČÁST TŘETÍ
HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Čl. 1
Obecná ustanovení

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem se klasifikují na vysvědčení těmito stupni prospěchu:
a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – dobrý,
d) 4 – dostatečný,
e) 5 – nedostatečný
f) nehodnocen
g) uvolněn

(3) Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Při určování stupně prospěchu vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období. Výsledná známka se neurčuje pouze na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období tito učitelé po vzájemné dohodě.

(4) Po projednání v předmětové komisi lze používat při klasifikaci bodový systém. Vyučující je na začátku klasifikačního období povinen oznámit žákům bodové rozmezí pro jednotlivé stupně prospěchu.

(5) Nepovinné předměty se klasifikují podle stejných hledisek a podle stejné stupnice jako předměty povinné.

(6) Zpravidla na konci 1. a 3. čtvrtletí školního roku se projednávají v pedagogické radě studijní výsledky, zejména případy zaostávání žáků v prospěchu, nedostatky v jejich chování a problémy s absencí. Poté jsou o studijních výsledcích prokazatelným způsobem informováni rodiče na třídních schůzkách (podpis zákonného zástupce žáka do klasifikačního archu, v případě neúčasti na třídních schůzkách dopis).

(7) Výsledná známka musí být žákovi na konci klasifikačního období řádně oznámena a zdůvodněna.

(8) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a do počítačového informačního systému školy.

Čl. 2
Klasifikace ve vyučovacích všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech teoretického zaměření

(1) Při klasifikaci výsledků vzdělávání v uvedených vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je,
b) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
d) schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech,
e) kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
f) aktivita v přístupu k zadaným úkolům a činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
g) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
h) kvalita výsledků činností,
i) osvojení účinných metod samostatného studia.

(2) Výsledky vzdělávání se klasifikují podle této stupnice:
a) stupeň 1 (výborný) – žák ovládá vzdělávacím programem požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti, uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
b) stupeň 2 (chvalitebný) – žák ovládá vzdělávacím programem požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla správná bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
c) stupeň 3 (dobrý) – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činností. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
d) stupeň 4 (dostatečný) – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
e) stupeň 5 (nedostatečný) – žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
f) nehodnocen – není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu
g) uvolněn – pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn

Čl. 3
Klasifikace ve vyučovacích odborných předmětech praktického zaměření

(1) Při klasifikaci výsledků vzdělávání v uvedených vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
a) vztah k práci a praktickým činnostem,
b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, zájem o ně a vztah k nim,
e) kvalita výsledků činnosti, kvalita a estetická úroveň grafického projevu, úplnost řešení,
f) přesnost, výstižnost, pohotovost i jazyková správnost odborného písemného projevu,
g) úroveň obsluhy a údržby geodetických přístrojů a pomůcek, výpočetní techniky, laboratorních zařízení a pomůcek,
h) dodržování termínové kázně,
i) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
j) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí.

(2) Výsledky vzdělávání se klasifikují podle této stupnice:
a) stupeň 1 (výborný) – žák soustavně projevuje velmi dobrý vztah k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Grafický projev je přesný a estetický. Velmi účelně si organizuje vlastní práci. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Vzorně obsluhuje přístroje a pomůcky. Dodržuje termínovou kázeň při odevzdávání výsledků praktických činností. Aktivně překonává překážky vyskytující se v práci.
b) stupeň 2 (chvalitebný) – žák projevuje dobrý vztah k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Účelně si organizuje vlastní práci. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Přístroje a pomůcky obsluhuje s drobnými nedostatky. Dodržuje termínovou kázeň při odevzdávání výsledků praktických činností. Překážky vyskytující se v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
c) stupeň 3 (dobrý) – žákův vztah k pracovním činnostem je převážně dobrý, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce mají nedostatky. Grafický projev je méně estetický, s častějšími nedostatky ve správnosti a přesnosti. Vlastní práci organizuje méně účelně. S podněty učitele dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při obsluze přístrojů a pomůcek je méně obratný, potřebuje občasnou pomoc učitele. Ve výjimečných případech nedodrží bez závažného důvodu termín při odevzdávání výsledků praktických činností (nejvýše o jeden týden). Překážky vyskytující se v práci překonává s pomocí učitele.
d) stupeň 4 (dostatečný) – žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k praktickým činnostem. Získaných teoretických poznatků dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Grafický projev je málo estetický, s vážnými nedostatky ve správnosti a přesnosti. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při obsluze přístrojů a pomůcek potřebuje soustavnou pomoc učitele. Často nedodržuje bez závažného důvodu termíny při odevzdávání výsledků praktických činností (nejvýše o jeden týden). Překážky vyskytující se v práci překonává jen s pomocí učitele.
e) stupeň 5 (nedostatečný) – žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže, ani s pomocí učitele, uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují ani dolní hranice předepsaných ukazatelů. Grafický projev je na nízké úrovni, s podstatnými nedostatky ve správnosti a přesnosti. Práci si nedovede zorganizovat. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V obsluze přístrojů a pomůcek má závažné nedostatky, nezvládá ji ani s pomocí učitele. Velmi často nedodržuje bez závažného důvodu termíny při odevzdávání výsledků praktických činností (o více než jeden týden). Překážky vyskytující se v práci překonává jen se soustavnou pomocí učitele.
f) nehodnocen – není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu
g) uvolněn – pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn

Čl. 4
Hodnocení chování žáků

(1) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí těmito stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.

(2) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, v odůvodněných případech i s ostatními učiteli. Schvaluje ji ředitel školy po projednání na pedagogické radě.

(3) Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování a školní řád.

(4) Hodnocení chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.

(5) Udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodní v tiskopisu, který je archivován na ředitelství školy.

(6) Třetí stupeň z chování odsouhlasí pedagogická rada hlasováním. Hlasují učitelé, kteří vyučují žáka v příslušném klasifikačním období. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas třídního učitele.

(7) Chování žáků se klasifikuje s ohledem na věkové zvláštnosti takto:
a) stupeň 1 (velmi dobré) – žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu a zásady slušného chování. Má dobrý vztah ke spolužákům, přispívá k utváření dobrých pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu, které jsou řešeny napomenutím nebo důtkou třídního učitele.
b) stupeň 2 (uspokojivé) – chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu a se zásadami slušného chování. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu, které jsou řešeny důtkou třídního učitele nebo důtkou ředitele školy. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Druhý stupeň z chování uděluje třídní učitel po projednání na pedagogické radě.
c) stupeň 3 (neuspokojivé) – žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu. Chování žáka ve škole i mimo školu je v rozporu se zásadami slušného chování. Dopustí se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Třetí stupeň z chování na návrh třídního učitele nebo jiného učitele schvaluje pedagogická rada. Tímto stupněm je též klasifikován žák, který byl rozhodnutím ředitele školy podmíněně vyloučen, případně vyloučen, ze školy.

(8) Chování neovlivňuje klasifikaci v jednotlivých ve vyučovacích předmětech.

(9) Nejčastější přestupky proti školnímu řádu za klasifikační období jsou zpravidla hodnoceny takto:
a) druhým stupněm z chování:
- 6 - 10 pozdních neomluvených příchodů do výuky,
- 2 - 5 neomluvených odchodů z výuky, případně odchodů ze školy ve volných hodinách bez propustky,
- 5 - 15 hodin neomluvené absence ve vyučování,
- jednotlivé případy kouření, požívání alkoholu v prostorách školy nebo při činnostech organizovaných školou,
- závažné poškození majetku školy z nedbalosti.
b) třetím stupněm z chování:
- více než 10 pozdních neomluvených příchodů do výuky,
- více než 5 neomluvených odchodů z výuky, případně odchodů ze školy ve volných hodinách bez propustky,
- více než 15 hodin neomluvené absence ve vyučování,
- opakované případy kouření, požívání alkoholu v prostorách školy nebo při činnostech organizovaných školou,
- úmyslné poškození majetku školy.

(10) Pozdním příchodem se rozumí příchod do výuky do 20 minut po zvonění bez řádné omluvy. Opožděný, řádně neomluvený, příchod do výuky více než 20 minut po zvonění je považován za neomluvenou hodinu.

(11) Úmyslným poškozením majetku školy je jakékoliv porušení vnějšího vzhledu omítek i obkladů stěn, lavic, židlí sprejem, fixy nebo poškrábáním.

Čl. 5
Celkové hodnocení
(§3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

(1) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).

(2) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikován v žádném povinném vyučovacím předmětu stupněm horším než chvalitebným, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré a byl-li hodnocen ve všech povinných vyučovacích předmětech.

(3) Žák prospěl, není-li klasifikován v žádném povinném vyučovacím předmětu stupněm 5 – nedostatečný a byl-li hodnocen ve všech povinných vyučovacích předmětech.

(4) Žák neprospěl, je-li klasifikován v některém povinném vyučovacím předmětu stupněm 5 – nedostatečný.

(5) Celkové hodnocení nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

Čl. 6
Získání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

(1) Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
a) soustavným sledováním chování a výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
b) různými druhy zkoušek (písemnou, ústní, grafickou, praktickou, pohybovou), didaktickými testy,
c) hodnocením výkonů žáka při praktických cvičeních, při výcvikových kurzech apod.,
d) rozhovory se žákem, zákonným zástupcem žáka,
e) konzultacemi s ostatními učiteli a výjimečně i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků se specifickými poruchami učení, případně s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi.

(2) Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka.

(3) Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za každé klasifikační období, kromě písemných prací předepsaných vzdělávacím programem.

(4) Počet kontrolních písemných prací, trvajících déle než 25 minut, stanoví tématické plány příslušných vyučovacích předmětů nebo jejich počet projedná aktuálně na návrh vyučujícího předmětová komise. Termín jejich konání se oznámí žákům alespoň 7 dnů dopředu. Termín konání písemných prací a testů trvajících méně než 25 minut nemusí být žákům oznamován.

(5) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, prací. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, grafických prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, výjimečně do 3 týdnů u rozsáhlých kontrolních a ročníkových prací, maximálně však 2 pracovní dny před ukončením klasifikace za dané klasifikační období. Ročníková práce z odborných předmětů ve 3. a 4. ročníku se hodnotí jako celek za klasifikační období, žák však musí být průběžně informován o hodnocení dílčích etap své práce.

(6) Všechny písemné a grafické práce žáků, které byly klasifikovány, musí být žákům předloženy k nahlédnutí zároveň s oznámením výsledku hodnocení. Kontrolní písemné práce se archivují po dobu školního roku.

(7) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Termíny kontrolních písemných prací zapisují vyučující do třídní knihy. Koordinaci může provádět třídní učitel. V denní formě vzdělávání je v jednom dni povoleno psát nejvýše jednu kontrolní práci trvající déle než 25 minut. Konání kontrolní písemné práce nevylučuje ústní zkoušení, krátké písemné a didaktické testy v ostatních vyučovacích hodinách téhož dne.

(8) Formu zkoušení žáků v dálkové formě vzdělávání určuje vyučující příslušného předmětu. Zkouška ve zkušebním období na konci pololetí má zpravidla formu kontrolní písemné práce trvající nejméně 45, nejvýše 90, minut. Pokud je tato zkouška hodnocena stupněm dostatečným nebo nedostatečným, koná žák vždy ještě zkoušku ústní. Kontrolní písemné práce se archivují po dobu školního roku.

(9) Vyučující jednotlivých předmětů v dálkové formě vzdělávání stanoví ve zkušebním období alespoň dva termíny, v nichž se mohou žáci přihlásit ke zkoušce. Žák může písemně požádat ředitele školy o konání zkoušky v dřívějším termínu. V dálkové formě vzdělávání může žák v jednom dni konat nejvýše tři zkoušky. Koordinaci zkoušek může provádět třídní učitel.

(10) Přihláška žáka ke zkoušce je závazná. Nedostaví-li se žák ke zkoušce bez řádné omluvy, je hodnocen stupněm nedostatečným.

Čl. 7
Hodnocení výsledků vzdělávání, postup do vyššího ročníku
(§ 69 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění)

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl s vyznamenáním nebo prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák, vzhledem k uvolnění z výuky předmětu nebo k uznání předchozího vzdělání, nehodnotí.

(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí pro závažné objektivní příčiny, zpravidla při absenci větší než 40 % z celkového počtu odučených hodin v jednotlivých povinných předmětech, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno zpravidla do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, nejpozději však do konce června. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí pro závažné objektivní příčiny, zpravidla při absenci větší než 40 % z celkového počtu odučených hodin v jednotlivých povinných předmětech, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy (zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna), nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

(4) Žák, který má na konci 1. nebo 2. pololetí absenci větší než 20% z celkového počtu odučených hodin v jednotlivých povinných předmětech teoretického zaměření, je před ukončením klasifikačního období přezkoušen z učiva daného vzdělávacím programem. O formě a termínu konání zkoušky je žák informován příslušným vyučujícím minimálně sedm dní před zkouškou. Rozhodnutí o konání zkoušky je v kompetenci jednotlivých vyučujících, případně ředitele školy nebo jeho zástupce pro pedagogickou činnost. Nedostaví-li se žák ke zkoušce, není na konci příslušného klasifikačního období hodnocen. Ředitel školy určí žákovi náhradní termín hodnocení.

(5) Žák, který má absenci větší než 10% z celkového počtu odučených hodin v předmětech praxe ve 2. ročníku studijního oboru stavebnictví a cvičeních z geodezie, musí absenci nahradit v rozsahu a formou, kterou mu určí vyučující, případně ředitel školy nebo jeho zástupce pro pedagogickou činnost. Pokud žák bez závažných důvodů absenci nenahradí a neodevzdá výsledky cvičení ve stanoveném termínu, je hodnocen stupněm nedostatečným.

(6) Žákovi, který bez závažných důvodů v odborných předmětech s praktickým a grafickým zaměřením (zejména v předmětech konstrukční cvičení, praxe, odborné kreslení, kartografické rýsování) neodevzdá ve stanoveném termínu výsledky činností (chybí některý výkres, protokol, cvičení, apod.), případně neodevzdá práci vůbec, je určen náhradní termín odevzdání. Neodevzdá-li grafické práce ani v náhradním termínu, je klasifikován stupněm nedostatečným.

a) Pokud je žák na konci prvního pololetí z výše uvedeného důvodu klasifikován stupněm nedostatečným, zadá mu vyučující prokazatelným způsobem náhradní termín pro dokončení práce. Nesplní-li opět žák bez závažného důvodu ani tento náhradní termín, bude rozhodnutím ředitele školy podmíněně vyloučen ze studia pro opakované závažné porušení základních studijních povinností.

b) Pokud je žák na konci druhého pololetí z výše uvedeného důvodu klasifikován stupněm nedostatečným, obdrží od vyučujícího nové zadání, které zpracuje a odevzdá zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem školy.

(7) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, může být požádán o přezkoušení žáka odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení netýká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření nařídí ředitel školy nebo krajský úřad komisionální přezkoušení žáka. O termínu přezkoušení rozhodne ředitel školy, přezkoušení se koná zpravidla do 3 dnů, nejpozději však do 14 dnů, od doručení žádosti.
V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle školního řádu. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy posoudí dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle školního řádu odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

Čl. 8
Komisionální zkoušky
(§ 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) koná-li opravné zkoušky,
b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení.

(2) Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení.

(3) Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu, zpravidla v den doručení žádosti.

(4) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise odbor školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

(5) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

(6) V případě pochybností o správnosti hodnocení nebo zkoušky nařízené ředitelem podle odst. 2 může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu přezkoušen pouze jednou.

(7) Komisionální zkoušku uvedenou v odst. 1 a 2 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

Čl. 9
Opravné zkoušky
(§ 69, odst. 7 a 8 zákona č. 561/2004 Sb.)

(1) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci 1. pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy (zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna). Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(2) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví a svou nepřítomnost nejpozději do tří pracovních dnů od konání zkoušky řádně neomluví, neprospěl.

(3) Jestliže žák, jehož prospěch z povinného vyučovacího předmětu je na konci 2. pololetí nedostatečný, byl z téhož předmětu hodnocen stupněm nedostatečným i v 1. pololetí příslušného školního roku, je předmětem opravné zkoušky učivo předepsané vzdělávacím programem pro celý ročník.

(4) Výsledné hodnocení žáka po opravné zkoušce se nestanoví pouze podle výsledku opravné zkoušky, ale vychází také z podkladů, které vyučující získal v průběhu celého klasifikačního období.

Čl. 10
Ostatní zkoušky

(1) Rozdílová zkouška. Obsah, rozsah, termín a kritéria hodnocení rozdílové zkoušky určuje ředitel školy. Zkoušejícím je zpravidla vedoucí předmětové komise nebo učitel daného všeobecně vzdělávacího nebo odborného předmětu. Zkoušky se účastní alespoň jeden přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Zkoušejícího a přísedící jmenuje ředitel školy.

(2) Přezkoušení žáka při uznávání dosaženého vzdělání. Obsah, rozsah, termín a kritéria hodnocení zkoušky určuje ředitel školy. Zkoušejícím je zpravidla vedoucí předmětové komise nebo učitel daného všeobecně vzdělávacího nebo odborného předmětu. Zkoušky se účastní alespoň jeden přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Zkoušejícího a přísedící jmenuje ředitel školy.

(3) Přezkoušení žáka na konci klasifikačního období z důvodu absence větší než 20 % z celkového počtu odučených hodin v jednotlivých předmětech. Obsah, rozsah, termín a kritéria hodnocení zkoušky určuje vyučující danému předmětu. Zkoušejícím je učitel daného předmětu. Zkoušky se účastní alespoň jeden přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Přísedící jmenuje vedoucí předmětové komise příslušného předmětu. Výsledné hodnocení žáka na vysvědčení se nestanoví pouze podle výsledku této zkoušky, ale vychází také z podkladů, které vyučující získal v průběhu celého klasifikačního období.

(4) Zkouška v náhradním termínu. Obsah, rozsah, termín a kritéria hodnocení zkoušky určuje vyučující danému předmětu. Zkoušejícím je učitel daného předmětu. Zkoušky se účastní alespoň jeden přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Přísedící jmenuje vedoucí předmětové komise příslušného předmětu. Výsledné hodnocení žáka na vysvědčení se nestanoví pouze podle výsledku zkoušky v náhradním termínu, ale vychází také z podkladů, které vyučující získal v průběhu celého klasifikačního období.

Čl. 11
Výchovná opatření
(§ 31 zákona č. 561/2004 Sb., § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka (napomenutí, důtky). Pochvaly a jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

(2) Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu a podmínky, které musí žák ve zkušební lhůtě splnit, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení.

(3) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení ze školy rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle trestního zákona. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

(4) Za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, při němž ředitel školy rozhodne o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy se považují:
a) hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy,
b) úmyslné fyzické útoky vůči spolužákům, šikanování, snižování osobní důstojnosti spolužáků,
c) nošení, rozšiřování a užívání drog a jiných návykových látek v prostorách školy i mimo školu při činnostech organizovaných školou,
d) úmyslné poškození majetku školy se škodou převyšující 2000,- Kč,
e) jiné společensky nebezpečné přestupky a trestné činy,
f) opakované vědomé neplnění studijních povinností, kdy se žák bez řádné omluvy nedostaví ke zkoušce v náhradním termínu nebo k přezkoušení pro absenci větší než 20% z celkového počtu odučených hodin v jednotlivých povinných předmětech.

(5) Proti rozhodnutím ředitele školy o podmíněnému vyloučení nebo o vyloučení ze školy se lze odvolat k odboru školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u ředitele školy.

(6) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(7) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci.

(8) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.

(9) Třídní učitel neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.

(10) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

(11) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí a důtky se zaznamenává do dokumentace školy.

Čl. 12
Vedení dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáků

(1) V třídním výkazu se zaznamenává vyučovací předmět, z něhož byla povolena opravná zkouška, zkouška v náhradním termínu nebo komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení, její datum a její hodnocení. Vysvědčení se vydá až po vykonání opravné zkoušky, případně zkoušky v náhradním termínu, a to s datem jejího konání. Na konci klasifikačního období se žákovi vydá jen výpis z vysvědčení s příslušnou doložkou oznamující termín opravné zkoušky nebo zkoušky v náhradním termínu. Jestliže se žák bez řádné omluvy ve stanovením termínu k opravné zkoušce nebo ke zkoušce v náhradním termínu nedostaví, zaznamená se, že se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil. Jeho prospěch ve vyučovacím předmětu je hodnocen stupněm nedostatečným a celkové hodnocení „neprospěl“.

(2) Výsledky opravných zkoušek, zkoušek v náhradním termínu, rozdílových zkoušek, přezkoušení žáka při uznávání dosaženého vzdělání, komisionálního přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení a přezkoušení žáka na konci klasifikačního období z důvodu a sence větší než 20 % se zaznamenávají na předepsaném tiskopise a archivují na ředitelství školy.

(3) Třídní učitel zaznamenává rovněž do třídního výkazu výchovná opatření s datem jejich projednání s ředitelem školy nebo v pedagogické radě.

(4) U žáků, kteří se vzdělávají podle individuálních studijních plánů, se v třídním výkazu uvede doložka: „Žák studoval podle individuálního plánu vzdělávání“.

(5) Uvolnění z vyučování některého předmětu na celý školní rok nebo na pololetí se vyznačí na vysvědčení a v třídním výkazu v příslušném řádku pro hodnocení předmětu poznámkou „uvolněn(a)“. V třídním výkazu se dále v poznámce uvede „Uvolněn(a) rozhodnutím ředitele střední školy čj. …. ze dne ….“. Uvolnění na kratší část školního roku (nebo jen od určitých činností) se poznamenává jen v třídním výkazu žáka.

(6) Uznání dosaženého vzdělání se vyznačí na vysvědčení a v třídním výkazu v příslušném řádku pro hodnocení předmětu poznámkou „uznáno“, na vysvědčení s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V třídním výkazu se dále v poznámce uvede „Dosažené vzdělání z předmětu .... uznáno rozhodnutím ředitele střední školy čj. …. ze dne ….“.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST

Čl. 1

(1) Školní řád byl schválen na zasedání školské rady dne 25. 10. 2010

(2) Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 26. 10. 2010.

V Brně dne 25. 10. 2010 Ing. arch. Pavel S á ň k a
ředitel školy